Vyprávění Bezhříšných (as)
Imám Sádiq (mír budiž s ním), šestý Bohem zvolený Imám věřících řekl:
,,S každým nadechnutím na vás spočívá díkůvzdání, vskutku tisíc díků nebo víc. Nejnižší stupeň vděčnosti je schopnost vidět, že požehnání pochází od Alláha nezávisle na jeho příčině a bez připoutání srdce k jeho příčině. Tkví to v bytí vděčným, co je nám dáno; znamená to nebýt Mu neposlušným vzhledem k Jeho požehnání, nebo nevzpouzet se Jeho prikázáním a zákazům kvůli Jeho požehnání.'' ( Lantern of the Path, Lucerna pravé stezky)
Imám Sádiq (as) pokračuje:
,,Buď vděčným služebníkem v každém směru a shledáš, ze Alláh je Štědrým Pánem v každém směru. Pokud by bylo možno následovat vznešenější způsob uctívání Alláha pro jeho nejúpřímnější služebníky než díkůvzdání v každém momentu, On by jim stanovil jméno tohoto uctívání nade všechno stvoření. Jelikož však není žádná forma uctívání lepší než tato, Alláh vyvolil tento druh uctívání nad ostatními druhy a vyvolil si také ty, kteří tuto formu uctívání praktikují, řkouce:
,,Jak málo je vděčných mezi služebníky mými.'' (Korán,34:13)
,, Alláh nepotřebuje poslušnost Svých služebníků, neboť má moc zvyšovat požehnání navěky. Tudíž buďte vděční služebníci Alláhovi a takto spatříte divy.'' (Ibid.)
,,Kompletní vděčnost znamená úpřímně se kát za neschopnost předat alespoň minimum vděčnosti a vyjádřit to způsobem vaší úpřímné chvály Alláhu. A je to proto, že sama schopnost děkování je požehnání udělené služebníku, za které musí také děkovat; má větší hodnotu a vyšší status než původní požehnání, které jej přimělo děkovat nejprve. Tudíž pokaždé když někdo děkuje, je povinen vzdát jetě větší dík a dál až do nekonečna, zatímco je pohlcený v Jeho požehnáních a neshopný dosáhnout definitivního stavu vděčnosti. Protože jak by služebník mohl srovnat vděčnost s požehnáními od Alláha a kdy může přirovnat své vlastní skutky s Alláhovými, zatímco je stále slabý a nemá sílu žádnou kromě od Alláha? '' (Ibid)
Imám Džáfar al Sádiq (as) když vysvětloval slova Všemohoucího Boha: ,,..aby vás vyzkoušel, kdo z vás bude nejlepší ve skutcích.'' (Korán 67:2) řekl:
,,Tím není míněn ten, jehož skutky jsou početné, ale ten, kdo je spravedlivější ve svém konání a tato spravedlivost není ničím jiným než bohabojnost a úpřímnost úmyslu (niyah) a strach.'' Pak dodal :,, Vytrvat při konání skutku až se stane úpřímným je obtížnější než vykonat skutek samotný a úpřímnost tohoto činu tkví v tom, že byste neměli toužit, aby vás za něj kdokoli chválil kromě Všemohoucího Alláha, a úmysl převyšuje skutek. Vězte, vskutku úmysl je skutek sám.''
Pak recitoval verš z Koránu :,, Rci, každý jedná podle svého charakteru (šakilatihi)'' (17:84) a dodal : ,,Tato šakila znamená niyah (úmysl).''
(Al Kulayni, al Kafi, vol.2, kitab al iman wa al kufr, bab al ikhlas, hadit 4)
Imám Sádiq (as) řekl :
,,Neprahněte po ničem hrabivě; protože cokoli budete ignorovat, příjde to k vám stejně, pokud je vám to souzeno. Pak naleznete klid u Boha (swt) ve vašich srdcích, pochvalu za to, že jste toho zanechali.
Ale budete obviněni za váš spěch v usilování, za to, že jste nesvěřili důvěru v Boha a za nespokojenost s Jeho rozhodnutím. Alláh (SWT) stvořil tento svět stejně jako stín: budete li se za ním hnát, vyčerpá vás a nikdy jej nedohoníte. Pokud jej necháte být, bude vás následovat neúprosně a nedá vám příčinu k únavě.''
(kniha Lucerna Pravé Stezky)
Imám Sádiq (as)dále řekl:
,,A tak klid přichází s považováním tohoto světa bezvýznamným, zanecháním vlastního potěšení z něj a odstraněním nečistoty zakázaného nebo pochybného. Člověk zavře dveře před pýchou nad sebou samým, když to pozná; prchá před špatnými činy a otevírá dveře pokoře, lítosti a skromnosti. Usiluje o vykonání příkazů Alláha (SWT) a vyhýbá se jeho zákazům, hledajíc dobrý konec a jedinečnou blízkost Alláha (SWT). Uzamkne se ve vězení strachu, vytrvalosti a ve zdrženlivosti ve svých tužbách, dokud nedospěje k bezpečí od Alláha (SWT) v nadcházejícím životě a ochutná potravu Jeho potěšení. Jestliže je tohle v jeho úmyslu, vše ostatní pro něj nic neznamená.''
(kniha Lucerna Pravé Stezky)
Imám Alí (as) řekl:
,,Žij mezi lidmi takovým způsobem, aby plakali, pokud zemřeš a toužili po tvé společnosti, když jsi naživu.''
Imám Alí (as) řekl :
,,Měl jsem v minulosti bratra ve víře, jenž byl podle mého názoru významný, protože svět byl v jeho očích nízký.....pokud čelil dvěma věcem, podíval se, která je mu více blízká a postavil se jí na odpor.''
(Nahdžul Balágha)
Prorok Muhammad (sawa) řekl:
,,Vrchol dobrého intelektu po náboženské oddanosti je jednat s lidmi s láskou a činit dobré oběma - dobrým i špatným.''
(Biharul Anvar)
Imám Alí (as) řekl :
,,Zlý člověk nesmýšlí dobře o nikom, protože vidí v lidech jen to, k čemu je náchylný sám.''
(Ghurar al- Hikam)
Imám Alí, Amírul Muminín (as) řekl Qanbárovi, který chtěl urážet muže, který jej urazil:
,, Buď opatrný Qanbáre ! Nesnižuj se na jeho opovržlivou úroveň a potěšíš tak Milosrdného Boha, znelíbíš se Šejtánovi a potrestáš tak svého nepřítele, protože přísahám při Tom, jenž rozštěpil zrno a stvořil vánek, že není lepší postoj, kterým může věřící potěšit svého Pána, než vlídnost a že není nic lepšího, jak se zprotivit Šejtánovi, než mlčení a idiot je nejlépe potrestán, když je ignorován.''
(Amali al Mufid)
Imám Muhamad Báqir (as) řekl, že Imám Alí (as) jednou řekl:
,, Na světě byly dvě věci, které obměkčily Alláhův hněv a zabránily, aby Jeho hněv sestoupil na člověka : Jedna už vám byla odejmuta, přidržujte se pevně té druhé. To, jenž bylo lidem odebráno byl ...Svatý Prorok a to, co jim stále zůstává a musí se toho pevně přidržovat je pokání a náprava hříchů, protože Alláh na jednom místě v Quránu oslovil Svatého Proroka a řekl, že Buh je nepotrestá, zatímco ty (Muhamede) jsi mezi nimi a dokud oni prosí o odpuštění. Súra Anfal, 8:33. ''
(Nahdžul Balágha)
Prorok Muhammad (sawa) řekl :
,,Vskutku, pro každou základní pravdu existuje skutečnost a služebník nedosáhne skutečné upřímnosti (ichlás), pokud nezačne nenávidět pochvalu od druhých za skutky, které koná pro Alláha.''
(Biharul Anvar)
Prorok Ježíš (as) řekl :
,Věru, nikdy nebudete moci dosáhnout toho, co milujete, dokud nebudete schopni trpělivě snášet to, čím opovrhujete.'
(Musakkin al Fuad)
10 důvodů, proč je znalost lepší než bohatství
Ve jménu Alláha Milosrdného, Slitovného
Alí ibn Abí Tálib a.s. jednou odpověděl skupině deseti vzdělanců, kteří k němu přišli s prosbou: "Žádáme o vaše povolení položit vám otázku."Alí a.s. odpověděl: "Prosím, ptejte se." Muži se zeptali: "Co je lepší, znalost nebo bohatství, a proč? Dejte prosím odpověď každému z nás."
1. "Znalost je odkazem proroků; bohatství je dědictvím faraónů. Proto je znalost lepší než bohatství."
2. "Bohatý člověk má mnoho nepřátel, kdežto vzdělaný člověk má mnoho přátel. Proto je znalost lepší."
3. "Znalost je lepší, protože čím více ji používáte (rozšiřujete), tím se zvětšuje, ale bohatství se používáním ztenčuje."
4. "My musíme ochraňovat své bohatství, ale znalost ochraňuje nás. Proto je znalost lepší."
5. "Znalost je lepší, protože vzdělaný člověk bývá velkorysý, zatímco bohatý člověk bývá lakomý."
6. "Znalost je lepší, protože ji nelze ukrást, zatímco bohatství ano."
7. "Znalost je lepší, protože ji čas neublíží, ale bohatství časem zrezaví a opotřebuje se."
8. "Znalost je lepší, protože je bezmezná, zatímco bohatství je omezené a může se spočítat."
9. "Znalost je lepší, potože osvěcuje mysl, zatímco bohatství ji většinou očerňuje."
10. "Znalost je lepší, protože přiměla lidství v našem Proroku říci Alláhu "Tebe uctíváme, protože jsme Tvými služebníky", zatímco bohatství probudilo ve Faraonu a Nimrodovi zpupnost, která je přiměla tvrdit, že jsou bohy."
******************
Imám Alí (as) řekl :