Filozofie zahalování žen
„Řekni věřícím mužům, aby klopili své zraky a střežili si svá pohlaví. To je pro ně čistší. Neboť Alláh dobře ví, co dělají. A řekni věřícím ženám, aby klopily zraky a střežily si svá pohlaví a aby neodhalovaly své ozdoby kromě těch, které jsou viditelné...“
(Qur’án, 24:30-31)
PROČ MAJÍ MUSLIMOVÉ ZÁKON O ZAHALOVÁNÍ?
Islám nezakazuje interakci mužů a žen, ale nařizuje jim cudné chování, aby se k sobě mohli chovat s řádným respektem. Cudné chování podle islámu spočívá jak na zbožnosti a vzájemném respektu, tak na určitém oblečení, často rozpoznané šátkem, které nosí muslimské ženy.
Sklopte zraky pro vaše duchovní blaho
Filozofie za tím, co se běžně nazývá hidžáb – islámský cudný oděv, je založena na myšlence chránění našich smyslů od toho, co může ohrozit naši nevinnost. Imám Alí a.s., bratranec a zeť Proroka Muhammada (nechť Bůh žehná jemu a jeho rodině), řekl: „Oko je špiónem srdcí a poslem intelektu, sklopte tedy svoje zraky před tím, co není vhodné pro vaši víru.“
V moderním světě jsou naše smysly ze všech směrů bombardovány směsicí obrazů, zvuků a pachů. Islám nás učí mít kontrolu nad tím, čemu jsou naše smysly vystaveny, protože naše zkušenosti nás ovlivňují jak navenek, tak vnitřně (duchovně). Vůně parfému může vyvolat vzpomínku na naši babičku, zvuk ohňostroje nás může vylekat a vyvolat obraz války, pohled na krásnou ženu v odhalujícím oděvu může vzbudit nežádoucí a nechtěné pocity vzrušení.
Když jsou naše smysly vystaveny nemorálnosti, zločinu a zhýralosti, ztrácíme část naší nevinnosti, i když jsme se sami toho nedopustili. Všichni si pamatujeme ten moment z dětství, kdy jsme tuto ztrátu nevinnosti zažili. Co bylo dříve šokující nebo vyjímečné, se stává normálním.
V islámu není pouze na rodičích, aby hlídali, čemu jsou jejich děti vystaveny, ale i na dospělých samých, aby se chránili od toho, co je škodlivé. Nedbalost může vést k duchovním neduhům. Filozofií hidžábu je udržovat si ctnost a čistotu, a to se netýká jen oděvu. Musíme se chránit před nemravnými pohledy na druhé pohlaví a je třeba se oblékat tak, aby bylo s námi jednáno s respektem.
Správné dodržování hidžábu
Qur’án mluví o islámském oděvu takto:
„Řekni věřícím mužům, aby klopili své zraky a střežili si svá pohlaví. To je pro ně čistší. Neboť Alláh dobře ví, co dělají. A řekni věřícím ženám, aby klopily zraky a střežily si svá pohlaví a aby neodhalovaly své ozdoby kromě těch, které jsou viditelné, a aby spouštěly své pokrývky hlavy na svá ňadra a odhalovaly své ozdoby jen svým manželům, nebo svým otcům...(následuje výčet blízkých příbuzných a lidí, před kterými se žena nemusí zahalovat podle verše v Qur’ánu 24:30-31)
Cílem této cudnosti je zachování ctnosti mužů a žen, když se nacházejí ve společnosti opačného pohlaví.
V islámu se od mužů žádá, aby se chovali k ženám s úctou a nedělali nic nebo nesouhlasili s ničím, co ženu snižuje na předmět a co ji ponižuje. Je také třeba, aby klopili zraky a dodržovali všeobecnou filozofii cudnosti chování a oděvu. Mají nosit decentní oblečení a vyhnout se činnostem a místům, kde by se mohli stát svědky něčeho nevhodného.
Hidžáb nezabraňuje mužům a ženám ve vzájemné interakci za účelem studia, práce, konání dobrých skutků atd. Naopak, když je hidžáb správně dodržován, budou tyto interakce probíhat řádným způsobem.
Ženy se mají respektovat jako důstojné lidské bytosti a stýkat se s muži v cudnosti. Neměly by se chovat vyzývavě a flirtovat, aby se k nim muži nechovali jako k věci.
Pokud se ženy nacházejí ve společnosti mužů, kteří nejsou jejich blízcí příbuzní, mají se ženy oblékat cudně, aby byly jejich ozdoby (zdroje krásy) skryty. Islámští učenci říkají, že žena by si měla zahalovat celé tělo kromě obličeje a rukou (po zápěstí).
Požadavky pro cudný oblek se liší mezi pohlavími kvůli zásadním biologickým rozdílům.Každý si jistě všiml, že v západní společnosti narozdíl od mužů jen velmi malá část žen čte pornografické časopisy nebo navštěvuje vykřičené domy.
Narozdíl od některých názorů není hidžáb znakem inferiority žen ani jim není vnucován muži. Před Bohem jsou lidé posuzováni pouze podle zbožnosti. Dodržováním cudného oděvu jsou lidé rozlišováni pouze podle intelektu a charakteru.
Islámský oděv neomezuje ženy sociálně, co se týče volnosti pohybu, vyjádření svého názoru, vzdělání, zdravotní péče a jiných lidských práv. Hidžáb naopak napomáhá utváření zdravé společnosti a snižuje počet sexuálně motivovaných trestných činů, protože pokud je dodržován cudný oděv, neexistuje pro takový zločin možný stimulus.
Co si muslimské ženy opravdu myslí o hidžábu?
„Všimla jsem si, že mě lidé více respektují. Berou mě vážně a já se cítím chráněná a sevevědomá, když vyjdu ven.“ Doktorka N.Z. Vakíl
“V dnešní moderní společnosti se na ženu hledí pouze jako na sexuální předmět pro muže. Proč by měl někdo odhalovat svou krásu, aby se jí mohly cizí oči bažit? Hidžáb ochraňuje ženskou důstojnost a nevzbuzuje nechtěnou vášeň od opačného pohlaví. Myslím si, že kdyby si ženy osvojily islámský styl oblékání, míra sexuálního obtěžování a znásilnění by byla nepatrná. Hidžáb mi jako ženě dává více sebevědomí a nijak mi nebrání v mé profesi.” Salva I Rasool, grafická designérka
“Jsem konvertitkou k islámu a tak mohu srovnat své životní zkušenosti s islámským způsobem odívání a zkušenosti bez něj. Jsem si velice dobře vědoma názoru v západní společnosti, podle nějž je hidžáb represivní nebo brání ve svobodě žen. Moje vlasní zkušenost s hidžábem a moje studie islámu mi dovolují porozumět, že tomu tak není. Nemuslimové na nás mohou někdy zírat, ale v hidžábu se ke mě chovají vždy s respektem. Nidky jsem neměla problem najít si či udržet práci a už nemusím čelit nemravným poznámkám od opačného pohlaví a cítím se mnohem důstojněji v hidžábu než bez něj. Uvědomuji si, že mohu být přijata a stýkat se s ostatními jako mé pravé já, pokud můj zjev nebude řídícím faktorem. Dokonce i ve špatných oblastech mi jdou z cesty muži, kteří jsou za normálních okolností obscénní. Celková myšlenka islámského odívání pro zachování řádného respektu a moje vlastní zkušenost, že to opravdu zvyšuje úctu ve stycích mezi lidmi, vytváří pocit bezpečnosti, když jdu na veřejnost. Jsouc si vědoma toho, co mi hidžáb dává, nikdy bych se nevrátila k životu bez něj. Vycházím ven jako muslimská žena – připomínka pro mě a ostatní, kteří mě vidí, že toužím po životě, který je decentní a čistý. Jsem tou, která se snaží poslouchat Boha ve všech záležitostech. Lidé toto vědí o jeptiškách, když je vidí, a vědí to samé o mně. I když třeba nechápou moje důvody pro styl oblékání, který je zde ve Spojených státech nezvyklý, vyjadřují obdiv pro někoho, kdo se nebojí žít podle svých zásad.” Diana Beatty, učitelka
“Zjistila jsem, že se mi líbí nosit hidžáb. Tedy ‘líbí’ není to správné slovo, protože to není dostatečně pozitivní. Milovala jsem to. Poprvé v mém životě Američanky jsem cítíla, že moje tělo patří pouze mě. Cítila jsem, jako kdybych konečně měla, co jen mohu popsat z nedostatku lepšího výrazu, jako neporušenost mého vlastního tělesného soukromí. Zjistila jsem, že se ke mě lidé chovali velice dobře a s větší úctou a všimla jsem si definitivní tendence u mužů, obzvláště těch mladších, že mě nechávali na pokoji a nepřibližovali se ke mně. Nejsilněji se to projevovalo tím, že mě nepronásledovali mužské pohledy. Hidžáb dával poselství ani ne tak jako ‘není k mání’, i když si myslím, že je to jeho součástí, ale něčeho mnohem silnějšího…” Nemuslimská americká účastnice kampaně po 11. září Šátky pro solidaritu (Scarves for Solidarity), jak bylo citováno v dopise do San Francisco Chronicle, 9. května 2002
**************
Laureátka Nobelovy ceny Tawakul Karman z Jemenu když byla dotazována žurnalisty na hidžáb, a jak je prý neúměrný k úrovni její inteligence a vzdělanosti, odpověděla: